Dagmar Havlová: Filmy a pořady s legendou českého filmu

Herečka Dagmar Havlová

Dagmar Havlová patří bezesporu k nejoblíbenějším českým herečkám. Její filmografie a televizní tvorba je bohatá a rozmanitá, zahrnující role v komediích, dramatech i pohádkách. Diváci si ji zamilovali pro její přirozený herecký projev, šarm a charisma.

Mezi její nejznámější filmové role patří určitě komorní drama Návrat idiota, kde si zahrála po boku Bolka Polívky, nebo komedie Tři veteráni, kde ztvárnila princeznu Bosanu. Nesmíme zapomenout ani na pohádky, které milují děti i dospělí. Kdo by neznal Arabelu, kde si zahrála krásnou, ale rozmazlenou princeznu Xénii, nebo S čerty nejsou žerty, kde se objevila jako statečná Dorota?

Dagmar Havlová se ale objevila i v mnoha televizních filmech a seriálech. Za zmínku stojí například seriál Bylo nás pět, kde ztvárnila maminku Bejbyno, nebo televizní film Princezna ze mlejna 2, kde si zopakovala roli královny Elišky. Její herecký talent a popularita ji vynesly i do role první dámy České republiky, kterou zastávala po boku svého manžela Václava Havla.

Dagmar Havlová je jako chameleon, v každé roli jiná, a přece vždycky s tou jiskrou v oku, která vás donutí se na ni dívat.

Životopis a kariéra

Dagmar Havlová, rozená Veškrnová, se narodila 11. listopadu 1953 v Praze. Její cesta k herectví začala už v dětství, kdy navštěvovala dramatický kroužek. Po maturitě na gymnáziu vystudovala herectví na pražské DAMU, kterou absolvovala v roce 1975. Její divadelní kariéra je spjata především s pražským Divadlem na Vinohradech, kde působila dlouhých 22 let. Zde ztvárnila řadu významných rolí klasického i moderního repertoáru, například Maryšu v Tylově Maryše, Roxanu v Cyranovi z Bergeracu od Edmonda Rostanda nebo Ofélii v Hamletovi od Williama Shakespeara.

Vedle divadla se Dagmar Havlová brzy prosadila i ve filmu a televizi. Debutovala v roce 1972 ve filmu F. L. Věk, ale zlom v její filmové kariéře přišel s rolí Elišky ve snímku Den pro mou lásku z roku 1976. Následovaly další úspěšné filmy jako Holky z porcelánu, Já to tedy beru, šéfe…!, Vrchní, prchni!, nebo S tebou mě baví svět. Dagmar Havlová se stala jednou z nejpopulárnějších českých hereček a za své herecké výkony získala řadu ocenění, včetně Českého lva za roli ve filmu Návrat idiota.

V 90. letech se Dagmar Havlová začala věnovat také dabingu a moderování. Propůjčila svůj hlas například Whoopi Goldberg v Sestře v akci nebo Meryl Streep v Kramerové versus Kramer. V roce 1997 se provdala za tehdejšího prezidenta České republiky Václava Havla a stala se první dámou. Během této doby se věnovala charitativní činnosti a reprezentaci státu. Po smrti Václava Havla v roce 2011 se Dagmar Havlová vrátila k herectví.

Divadelní začátky

Dagmar Havlová, známá široké veřejnosti spíše jako herečka filmová, má kořeny hluboko v divadelním prostředí. Její cesta za slávou začala na prknech, která znamenají svět. Po absolutoriu na konzervatoři v Brně, kde studovala herectví, nastoupila do angažmá v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. Zde strávila šest let, během nichž ztvárnila řadu rolí klasického i moderního repertoáru. Její talent a charisma nezůstaly bez povšimnutí a brzy si ji všimli i filmoví a televizní tvůrci.

Přestože se Dagmar Havlová později stala filmovou a televizní hvězdou, na divadlo nikdy nezanevřela. Později působila v Divadle na Vinohradech a dodnes hostuje v různých inscenacích. Její divadelní začátky v Ostravě však pro ni znamenaly důležitou školu a formovaly ji jako herečku.

První filmové role

Dagmar Havlová, dříve Veškrnová, se poprvé před kamerou objevila už jako mladá dívka. Její talent a krása jí brzy otevřely dveře do světa filmu a televize. Mezi její první filmové role patří například role Elišky ve filmu režiséra Karla Kachyni "Láska a stíny" z roku 1972. V tomto dramatu si zahrála po boku tehdejších hvězd, jako byli Jiří Bartoška a Josef Abrhám. Další významnou rolí v začátcích její kariéry byla postava Jany ve filmu "Holky z porcelánu" z roku 1974. Tato hudební komedie režiséra Juraje Herze se stala diváckým hitem a Dagmar Havlová si v ní získala srdce diváků rolí energické a cílevědomé dívky.

Slavné komedie 80. let

Dagmar Havlová si v 80. letech vybudovala pověst talentované herečky s komediálním nadáním. Její talent pro situační humor a schopnost ztvárnit jak roztržité, tak emancipované ženské postavy z ní udělaly miláček publika.

Mezi nejvýraznější komedie s Dagmar Havlovou z 80. let patří bezesporu "Vrchní, prchni!" z roku 1980. V této bláznivé komedii si zahrála po boku Josefa Abrháma svéráznou servírku Věru, která se stane nedobrovolnou komplickou falešného vrchního Dalibora Vránu. Film se stal okamžitě hitem a dodnes patří k stálicím českých televizních obrazovek.

Neméně populární je i komedie "S tebou mě baví svět" z roku 1982, kde Dagmar Havlová ztvárnila roli temperamentní Jany, jedné ze tří kamarádek, které se vydají na pánskou jízdu s dětmi. Film je plný nezapomenutelných hlášek a humorných situací, které baví diváky napříč generacemi.

K dalším oblíbeným komediím s Dagmar Havlovou z 80. let patří například "Fandy, ó Fandy" (1983), kde si zahrála po boku Pavla Zedníčka, nebo "Rozpuštěný a vypuštěný" (1984), kde se objevila v roli zdravotní sestry.

Spolupráce s Menzelem

Dagmar Havlová se s Jiřím Menzelem setkala na filmovém plátně pouze jednou, a to v roce 1992 ve filmu "Obecná škola". Menzel si ji vybral pro roli učitelky, která se stane předmětem zájmu malého Vaška. Ačkoliv se jednalo o krátkou spolupráci, Havlová na ni vzpomíná s velkým respektem a obdivem k Menzelovu talentu.

Sama Havlová v rozhovorech zmiňovala, jak náročné pro ni bylo hrát pod Menzelovou režijní taktovkou. Jeho preciznost a smysl pro detail ji ale zároveň velmi inspirovaly. Ačkoliv se jejich profesní cesty po "Obecné škola" rozešly, Havlová vždy s uznáním sledovala Menzelovu tvorbu a považovala ho za jednoho z nejvýznamnějších českých režisérů.

Dramatické role 90. let

Devadesátá léta přinesla Dagmar Havlové nové herecké výzvy a příležitosti. Po sametové revoluci se mohla naplno vrátit k filmovému a divadelnímu světu bez omezení, která jí dříve kladl komunistický režim. V tomto období se objevila v řadě filmů a televizních inscenací, kde ztvárnila silné a nezávislé ženské postavy. Mezi nejvýznamnější role patří její výkon ve filmu "Dědictví aneb Kurvahošigutntag" (1992), kde si zahrála po boku Bolka Polívky. Její role emancipované a rázovité Vlasty jí přinesla velký divácký ohlas. Nezapomenutelná je také její role ve filmu "Konec básníků v Čechách" (1993), kde ztvárnila učitelku Přibáňovou, která se po letech setkává se svými bývalými studenty. Havlová v 90. letech nezanevřela ani na divadelní prkna. Hrála v Divadle na Vinohradech, kde ztvárnila například Lady Macbeth ve stejnojmenné hře Williama Shakespeara. Její výkony v tomto období potvrdily její herecký talent a schopnost zvládnout širokou škálu rolí.

Návrat na filmové plátno

Po divácky úspěšném snímku „Návrat ztracené dcery“ z roku 1989 se Dagmar Havlová na čas odmlčela a na filmové plátno se vrátila až v roce 1996. Tehdy si zahrála ve filmu „Konec básníků v Čechách“, který volně navazoval na úspěšnou sérii o básnících. Její role učitelky Elišky, osudové ženy Štěpána Šafránka, sklidila u diváků velký ohlas a potvrdila Havlové status jedné z nejoblíbenějších českých hereček.

Návrat k filmu nebyl náhodný. Havlová cítila potřebu vrátit se k herectví po boku svého manžela, Václava Havla, který se po skončení svého prezidentského období věnoval psaní divadelních her. Společně se objevili v několika filmech, například v dramatu „Odcházení“ z roku 2011, které režíroval Václav Havel podle vlastní divadelní hry.

Televizní tvorba

Dagmar Havlová patří k nejoblíbenějším českým herečkám a její tvář je známá i z televizní obrazovky. Její filmografie je bohatá na role v televizních filmech, inscenacích a seriálech. Diváci si ji zamilovali pro její charisma, komediální talent a lidskost, kterou do svých postav vkládá.

Mezi nejznámější televizní filmy s Dagmar Havlovou patří například "Zítra to roztočíme, drahoušku", kde si zahrála po boku svého manžela Václava Havla, nebo pohádka "Princ a Večernice". Oblíbená je také její role Elišky Pánkové v komediálním seriálu "Bylo nás pět" podle románu Karla Poláčka.

Havlová se nevyhýbala ani účinkování v televizních pohádkách, kde ztvárnila například macechu v "Zlatovlásce" nebo královnu v "O princezně Jasněnce a létajícím ševci". Její televizní tvorba není jen zábavná, ale často se dotýká i vážnějších témat a společenských problémů.

Ať už se Dagmar Havlová objeví v jakékoli roli, vždy si získá srdce diváků. Její televizní tvorba je důkazem jejího širokého hereckého talentu a schopnosti oslovit publikum napříč generacemi.

Dokumenty a rozhovory

Pro bližší seznámení s tvorbou a životem Dagmar Havlové doporučujeme nahlédnout do archivů České televize, kde naleznete řadu filmů a pořadů s touto významnou herečkou. Za zmínku stojí například televizní inscenace "Případ Platinové blondýny" z roku 1978, kde si zahrála po boku Jiřího Hrzána. Dále pak televizní film "Místo úkrytu" z roku 1987, který diváky zaujal svým silným příběhem a skvělými hereckými výkony. Pro milovníky dokumentárních filmů bude jistě zajímavý snímek "Olga Havlová - Třetí dech", který mapuje život Olgy Havlové, a ve kterém Dagmar Havlová vzpomíná na svou švagrovou.

Ocenění a nominace

Dagmar Havlová patří k nejvýraznějším a nejoblíbenějším herečkám Česka. Její talent a charisma jí vynesly řadu ocenění a nominací jak za divadelní, tak za filmové a televizní role. Mezi nejvýznamnější ocenění patří Cena Thálie za celoživotní mistrovství v činohře, kterou obdržela v roce 2006. Za své divadelní výkony byla nominována na Cenu Alfréda Radoka a několikrát získala Cenu divadelní kritiky. Její filmografie čítá desítky titulů a i zde sklízí uznání. Za roli ve filmu "Děvčátko" z roku 1973 získala nominaci na Českého lva. Další nominace na tuto prestižní cenu získala za filmy "Fany" a "Tmavomodrý svět". Její talent a přínos českému filmu ocenila i Česká filmová a televizní akademie, která jí v roce 2014 udělila Cenu prezidenta.

Dagmar Havlová dnes

Dagmar Havlová, herečka s nezaměnitelným šarmem a talentem, si i po boku Václava Havla udržela svou popularitu. Její tvář je divákům dobře známá z mnoha filmů a televizních pořadů, které ji proslavily dávno před vstupem do role první dámy. Mezi její nejznámější filmové role patří určitě postava Elišky z komedie Marečku, podejte mi pero! nebo svérázné učitelky v komedii S tebou mě baví svět.

Nezapomenutelné jsou také její role v televizních inscenacích a seriálech, například v seriálu Sanitka nebo v legendárním F. L. Věkovi. Dagmar Havlová se však věnuje i divadlu a dodnes ji můžeme vidět na prknech, která znamenají svět.

Její herecký rejstřík je obdivuhodně široký a zahrnuje komediální i dramatické role. Ať už se objeví v jakékoli roli, vždy do ní vnese svůj osobitý šarm a profesionalitu. Její filmy a pořady dodnes baví diváky napříč generacemi a patří k tomu nejlepšímu, co česká kinematografie a televize nabídly.

Filmografie Dagmar Havlové (výběr)

Název filmu/pořadu	Rok	Žánr	Role
Arabela	1980	Pohádkový seriál	Mrázová
S tebou mě baví svět	1982	Komedie	Gábina
Zítra to roztočíme, drahoušku…!	1976	Komedie	Jana

Odkaz a inspirace

Dagmar Havlová, herečka nezapomenutelného talentu a šarmu, zanechala v českém filmu a televizi nesmazatelnou stopu. Její role, ať už komediální nebo dramatické, se nesly v duchu lidskosti, vtipu a nadhledu. Pro generace diváků se stala synonymem pro ženskost, eleganci a hereckou bravuru. Její filmografie čítá desítky titulů, které dodnes baví a inspirují diváky napříč generacemi. Od veselohry "Marečku, podejte mi pero!" po drama "Holky z porcelánu", Dagmar Havlová dokázala, že je herečkou širokého záběru, schopnou zahrát s lehkostí a grácií jakoukoli roli. Její odkaz žije dál nejen v jejích filmech a televizních inscenacích, ale také v srdcích diváků, kteří na ni s láskou vzpomínají.